I v uplynulém roce čelila Česká republika i celá Evropská unie výzvě, jak dále snižovat počet dopravních nehod a jejich tragických následků. Jak se to dařilo? Které rizikové skupiny jsou nejzranitelnější? Ve kterých regionech je situace nejkritičtější?

Silnice jsou tepnou moderní společnosti, umožňující mobilitu a spojení. Bohužel, každoročně si tato nezbytná infrastruktura vybírá svou krutou daň v podobě zmařených životů. Jak si v tomto ohledu stála Česká republika a Evropská unie v roce 2024? Nejnovější data přinášejí povzbudivé i znepokojivé zprávy, které sice odhalující historicky nejnižší počty obětí v tuzemsku, ale zároveň poukazují na zpomalující se tempo zlepšování v celoevropském měřítku a přetrvávající rizikové faktory.

Podle předběžných údajů Evropské komise bylo na silnicích v EU v roce 2024 usmrceno přibližně 19 800 osob, což představuje meziroční mírný pokles o 3 %. I když se počet smrtelných dopravních nehod v roce 2024 snížil výrazněji než v roce 2023, celkové tempo zlepšování zůstává příliš pomalé a většina členských států není na cestě ke splnění cíle EU - snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2030 na polovinu. Pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu v EU je stále nerovnoměrný.

Jak ukazuje následující graf - nejbezpečnějšími zeměmi z hlediska bezpečnosti silničního provozu zůstávají již tradičně Švédsko a Dánsko, které dosahují nízké míry úmrtnosti na silnicích (20, resp. 24 úmrtí na milion obyvatel). Naopak země jako Rumunsko (77/milion obyvatel) a Bulharsko (74/milion obyvatel) se dlouhodobě potýkají s nejvyššími počty úmrtí. Ovšem i zde došlo ve srovnání s rokem 2019 k více než 20% poklesu. Průměrně v EU zemře na silnicích 44 osob na milion obyvatel.

Česká republika se v roce 2024 umístila na 15. místě v rámci EU s 45 oběťmi dopravních nehod na milion obyvatel, což je těsně za průměrem EU (44). Pozitivní je, že od roku 2019 se v EU snížil počet úmrtí na silnicích o 13 %, přičemž Česká republika zaznamenala dokonce 20% pokles.

Nejrizikovější jsou silnice mimo města, na kterých došlo v zemích EU k 52 % úmrtí. Zajímavým údajem je pohlaví - celkem 77 % úmrtí na silnicích se týká mužů, přičemž obzvlášť zranitelnými účastníky silničního provozu jsou dvě skupiny - starší dospělí (65+) a mladí lidé (18-24 let). Z hlediska typu účastníků silničního provozu mají největší podíl na úmrtích cestující v automobilech, následují motocyklisté (20 %), chodci (18 %) a cyklisté (10 %). Zranitelní účastníci silničního provozu, včetně chodců, cyklistů a motocyklistů, tvoří téměř 70 % úmrtí ve městech, což zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit bezpečnostní opatření na jejich ochranu.

„Rok 2024 přinesl historicky nejnižší počty usmrcených a těžce zraněných osob na českých silnicích, což je pozitivní krok k evropskému průměru. Bohužel, stále vidíme rezervy. Například Královéhradecký a Zlínský kraj se potýkají s vyšším počtem úmrtí, než předpokládala Strategie BESIP 2021-2030. Na druhou stranu se daří snižovat počet fatálních nehod způsobených nesprávným předjížděním, a také klesá počet obětí mezi dětmi, mladými řidiči, chodci a nehod pod vlivem alkoholu. Naopak nás trápí neuspokojivý počet úmrtí cyklistů, seniorů a motocyklistů. Musíme se zaměřit na tyto rizikové skupiny a oblasti, abychom dosáhli dalšího zlepšení,“ uvedl Pavel Havránek, ředitel Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií z Centra dopravního výzkumu 

 

Zdroj: Besip